Jdi na obsah Jdi na menu

Velikou!

26. 6. 2017
 
520b811ebc_93869_tournesol-soleil.jpg
 
Ranními tramvajemi už nejezdí tolik lidí, západy slunce bývají červené až rudé, noci prozařují hvězdy a na ulicích voní melouny. Začaly prázdniny. Léto, bože, léto!

Přestože bych se teď ráda dívala hlavně na to, co mám před sebou – a nemyslím ten meloun… - asi mi to nedá a musím se prvně i drobet poohlédnout.

Udělala jsem státnice z francouzštiny! Tedy – my jsme je udělaly, Rolnička taky! A neb se můj pocit euforie s touto větou opět jaksi probudil, s notnou dávkou optimismu sem hned neváhám připsat: a v září uděláme pedagogiku i dějepis. I přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia už máme naštěstí za sebou, na bakalářských pracích „dolaďujeme poslední mouchy“, jak s oblibou povídá Rolňa – a mně se takovéhle spojení metafor strašně líbí – a, myslím a doufám, že v září skutečně společně dokončíme to, co jsme spolu začaly. Pochopitelně – i proto, abychom mohly dál pokračovat, to se ví. Navíc k tomu též začít něco zcela nového. Zkusit to. Totiž – Rolnička již k tomu má dokonce i svůj vlastní budník v Karlíně. A vlastní budník, to už je něco. Věřím, kterak Rolňa bude jako učitelka francouzského jazyka skvělá. Bienvenue, mes chers enfants… A já? Jestli vše dobře dopadne, budu opravdu vděčná za možnost fungovat ve třídě, o něco dál od Karlína, jakožto asistentka pedagoga. A jestli vskutku vyjde i výuka hudební výchovy, budu mozartovsky nadšená. Ale uvidíme. Září je až v září a – dnes je dnes, že jo.

Ačkoliv dnešní den se neobešel bez několika trapasů. Mých. Prvně jsem si šla do banky zrušit, ještě erasmový, účet, jenže jsem si s sebou nevzala ani kartu, ani smlouvu, ba dokonce jsem si nemohla vzpomenout na jeden poměrně důležitý údaj, ale vše nakonec bylo vyřízeno, pak to ovšem bylo o trošku horší – po asi prvních dvou minutách v ředitelně školy, při pohovoru, mi začal zvonit – mobil! Celou cestu tam jsem při tom myslela na to, jak si tu ďábelskou krabičku potom rozhodně vypnu, avšak… Ups. Ovšem i horší začátek třeba může předznamenávat perfektní spolupráci. Já tomu věřím. Moc ráda.

A moc ráda mám taky své nové holínky, plně zakrývající holeně. V pátek odjíždíme do Novohradských hor na louku, na tábor! Což mě těší, těší, těší… Stejně jako celý červenec a srpen – prázdniny! Tábor, Honzíček, Znojmo, Brno, (snad i) Francie, Most; zkrátka milá místa a lidi a nad tím vším slunce a pohoda. Namalovala jsem si to krásně.

Zkusím na plátně dalších dní vést štětec tak, abych se strefila do vysněných odstínů, tónů, barev.

A i vám přeji nádherné malování.
Nechť žádný kout nezůstane šedý.
 
P.S. Přeju vám!
www.prejuti.cz
 
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA