Jdi na obsah Jdi na menu

(P)o Vánocích

25. 12. 2015

 

 

Milý Ježíšku,

děkuju Ti, že jsi i letos zavítal také k nám domů, protože jsem tak opět mohla vidět našeho Honzíčka, jak se na Tebe těší již od rána, jak Tě netrpělivě vyhlíží z okna a jak mu září jeho dětské oči, v nichž se odráží naděje. Rovněž Ti děkuji za to, že, ať už je to jakkoliv, jsi se stal důvodem k tomu, aby rodina opět usedla k jednomu stolu a všichni pobyli hezky pohromadě. Zvláště Ti děkuji za vánoční setkávání s lidmi, která pro mě jsou nádherným darem, stejně jako ti, na něž v tomto kouzelném čase myslím a mám pocit, jako bych byla s nimi, s těmi všemi. A na koho zvláště vzpomínám, jelikož je víc než daleko ode mě, ač žije v mém srdci, to je Babička, se kterou jsme Ti ještě minulý rok děkovaly společně.

Musím se Ti ještě přiznat k tomu, že letos jsem lidem nepřála nutně „veselé Vánoce“, neboť jsem si nechala dojít, kterak „veselé“ hned neznamená upřímné, srdečné, natož opravdové. A že k Vánocům, kromě onoho veselí, patří i jiné pocity či hodnoty – jako klid, mír, sounáležitost, vděčnost nebo pokora. Jak tak o tom přemýšlím, jsem drobet smutná, leč rozhodně nejsem sama. Myslím, kterak rozmanité události, jež se mi v tomto roce staly, mě naučily dívat se na věci realističtěji, tím pádem dospěleji – alespoň já mám takový dojem. Na druhou stranu cítím, jaké dítě v sobě stále skrývám. Miluji pořád bez přetvářky či očekávání výhod, tedy celým svým srdcem, zklamu se snadno, leč mnohem snadněji se rozveselím, zbožňuju překvapení a radši dávám, než beru, i přes svou „dospělost“ věřím – lidem, v lidi a v období vánočním – i Tobě a v Tebe.

Drahý Ježíšku, konečně začínám chápat a objevovat pravou podstatu Vánoc; ano, jsou to sice svátky radosti, ano, jsou to svátky štědrosti, ano, jsou to svátky dárků, avšak co je důležitější – je to doba setkávání, rozjímání, obdarovávání. A co je tím největším darem, který s předchozími hodnotami jistojistě souvisí? Jsou to Vánoce samy, jako stav mysli. Míním tím víru, naději a lásku.

Snad mi promineš, že Ti píšu až po Štědrém večeru, a to zrovna v den Tvého narození. Myslím na Tebe a slibuju Ti, kterak i dál budu. A také mi, prosím, odpusť, že Ti namísto „veselých Vánoc“ přeji POŽEHNANÉ VÁNOCE !

S vděčností,

Káťa

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář