Jdi na obsah Jdi na menu

Nad Sommou

16. 9. 2016

 

555786.jpg

 

Zas ve městě stmívá se,

jen kapky rytmu velí,

když nad Sommou blýská se,

slyším ticho cely

 

Podivně necelé pocity

postupně míhají se na stěnách,

jedním z nich jsi i Ty,

jenž svítíš mi v temnotách

 

Jako Verne pod mořem –

já stále nad hladinou,

přes den splývám s obzorem,

nocí vstříc vzduchoplavbou

 

Nešťastná ve štěstí

i šťastná v neštěstí,

co na tom? Polibek Ti dám.

Pošlu jej po zvonu Notre-Dame. 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA